Milí čtenáři,
požádali jsme našeho milého nedávného hosta, Radka Pálku, o vánoční recept speciálně pro knihovnu. Nejenom, že nám zaslal recept, ale i krásné povídání. Tady je:
„Když jsem byl požádán o recept pro jaroměřskou knihovnu, nebylo to tak jednoduché, jak by se možná zdálo.
Naše Vánoce v Jaroměři byly, byť tradiční, tak ale ne zcela, dle tradic Východních Čech či Podkrkonoší. U nás doma se dělaly v podstatě večeře 2. Já s mamkou jsme zůstávali věrni rybě, takže na našem štědrovečerním stole nemohla chybět rybí polévka a následně smažený kapr a bramborový salát. Táta s bráchou večeřeli hráškovou polévku s krutóny a kapra vyměnili za smaženou vinnou klobásu. Když se do rodiny přidala ještě má manželka, která byla zvyklá na vývar s játrovými knedlíčky a řízek, začal být Štědrý den trochu blázincem.
Ale to není nic proti našim předkům. Za dávných časů bylo zvykem mít na Štědrý den večeři o devíti chodech.
A zdaleka Štědrý den nebyl jen časem nicnedělání a koukáním na pohádky.
Před večeří hospodáři museli obstarat čeládku i dobytek. Kromě zvířat mysleli i na ovocné stromy, které polévali vodou, v níž se vařily moučníky. To proto, aby další rok stromy dobře plodily. Vše muselo být obstarané předem, aby při večeři nikdo nemusel vstávat od stolu.
Jak bylo zvykem, večeře mohla začít, jakmile na nebi vyšla první hvězda.
Množství jídel a rozmanitost večeře závisela na možnostech jednotlivých rodin, přesto měla obvykle jak jsem již zmínil devět chodů. Na stole se měla objevit jídla ze všech plodin, které se během roku urodily.
Typická venkovská večeře začínala kouskem chleba nebo domácí oplatkou s medem, které se pekly ve dvojitých železných pánvích zvaných oplatečnice.
K chlebu se někdy podával česnek nebo bylinky, kterým lidé přičítali ochrannou moc.
Po takovémto předkrmu se obvykle podávala polévka. Mohla být hrachová, čočková či houbová, později je nahradila rybí.
Hlavním chodem bývaly zapečené nákypy s houbami, podle regionu různé připravované a nazývané kuba nebo hubník.
Součástí večeře byly také kaše. Například jáhlová, krupičná nebo hrachová.
Sladkou část večeře zastoupilo sušené ovoce.
Ovoce se někdy rovněž vařilo společně s ořechy a kořením, tomuto jídlu se říkalo muzika.
V Krkonoších se vánoční tradice od zbytku východních Čech poměrně lišily.
Horalové se v zimě zahřívali hlavně polévkami, například typickým krkonošským kyselem, což platilo i pro Štědrý den.
Své místo v kuchyni mělo i zelí a houby, ze kterých se dělal hubník.
O dlouhé noci se pekly koláče a vánočky, kterým se na horách říkalo štědrounice.
V Krkonoších vedle sebe žili Češi a sudetští Němci, převzali tedy spoustu tradic i ze svých kuchyní. Například německé tradiční vánoční jídlo, bílé klobásy, no vida, tak odtud se vinné klobásy dostaly až k nám.
Němci hubník nepekli, dělali však houbovou polévku z mléka zvanou mlíkačku.
Ve smíšených rodinách se tak na stole mohl objevit hubník i mlíkačka.
V chudých horských oblastech bylo pečivo vzácné kvůli drahé bílé mouce, tuku a rozinkám a přes rok se nepeklo. Na Vánoce ovšem ano, lidé ho nazývali calty, štědrovníky či štědrovky.
Možná nikoho nepřekvapím, že jsem si pro vánoční recept vybral právě HUBNIK.
Krkonošský houbový Kuba, houbanec, nebo též hubník
Vánocům nejvíce sluší tradice. A staročeský houbový kuba mezi tradiční pokrm dozajista patří. O Štědrém dni nemusíte obědvat vůbec nic, a poté netrpělivě čekat na příchod zlatého prasátka, nebo zkusit ochutnat tradičního houbového kubu. Toho, co okupoval štědrovečerní stoly našich předků v dobách, kdy na nich ještě nebylo po kapřích a řízcích s bramborovým salátem ani potuchy. Tehdy se oblíbenému jídlu v některých krajích říkalo černý kuba, prý podle barvy velkého množství sušených hub, které se do pokrmu přidávaly.
Suroviny:
4 housky
½ l mléka
8 vajec
150 g cibule
Majoránka
Trochu mletého nového koření
Kmín
5 stroužků česneku
250 g prorostlého uzeného masa
Sůl
Pepř
500 g sušených hub
Nakrájené housky z předešlého dne namočíme do mléka, ve kterém jsme rozmíchali vejce. Uzené maso umeleme, anebo ještě lépe nakrájíme na malé kostičky, přidáme nakrájenou cibuli a krátce osmahneme. Přidáme do namočených housek, osolíme, ochutíme kořením a česnekem. Namočené a uvařené houby vymačkáme a nasekáme nadrobno, přidáme k základní hmotě. Ve vymazaném pekáči v troubě dozlatova upečeme, přibližně 45 minut.“
MOC DĚKUJEME
Vaše knihovna
